Jak jsem přespal v Thajském národním parku
Aneb první den plavby na kajaku kolem souostroví Kho Phi Phi. Skvělé tři dny plné koupání, šnorchlování, jeskyní a nádherných pláží.
Trajekt na ostrov Ko Phi Phi je totálně organizovaný - přístav vypadá jako letiště. Několikrát kontrola lístků, vše dokonale funguje. Samotný trajekt má silnou klimatizaci - člověk by tady onemocněl. Mnohem lepší je to na palubě lodi. Je sice horko, ale vítr teplotu skvěle redukuje. Navíc se člověk může kochat okolím.
Cesta na ostrov trvá 2 hodiny. Takže kolem 12.30 připlouváme do jediného přístavu v zátoce na jihu ostrova. Pláž už zde skoro není, jen lodě, domky a velké molo.
Výstup z lodi je pomalý a neorganizovaný. Zároveň vystupuje loď z Phuketu takže molo je plné lidí. Všude kolem postávají naháněči do hotelů se svými cedulkami. Hned za nimi je prodej hotelů a lístků na trajekt na zpáteční cestu. Turisté je tady živí.
Procházíme město plné barů, obchodů, výletů, oblečení, tetování, masáží a všeho co turista potřebuje pro strávení své dovolené snů. Za městem je druhá pláž. Vlastně jsou to dvě pláže naproti sobě oddělené městem. Tady je pláž mnohem lepší, ale je narvaná turisty. Je to jako v Itálii v plné sezóně.
Je drsné vedro. Musíme se první okoupat v moři, abychom mohli zdravě uvažovat. Moře je horké. Vůbec neosvěžuje. Možná proto padl návrh na strávení našich dní na ostrově na mořském kajaku. Nabídka je široká, ale všichni mají stejný typ lodi - otevřený plastový kajak.
Cenově to vychází 700 B na den, ale jen na 7-8 hodin. O výpočtu 3x700 B nechtějí ani slyšet. Noc je prostě navíc a musí být taky zaplacena. Nejnižší nabídka je tedy 2500 B na 3x24 hodin. Borec chce taky do zástavy pas. To se mi moc nelíbí. Domluvili jsme se na kauci 5000 B, nakonec vlastně na 150 EUR.
Podařilo se nám zabalit do dvou velkých vodních vaků, plus taška se šnorchlováním a malý vodní vak na cennosti typu mobil, nabíječky, peníze, pasy, apod. Vše ostatní zůstává ve velkém batohu, který jsem uložil v jakéssi restauraci na hlavní ulici ve městě. Celé to trvalo docela dlouho, takže na vodu můžeme vyrážet někdy kolem 15.45.
Je dost dilema rozhodnout, zda ostrov objíždět směrem po směru hodinových ručiček nebo proti. Nakonec jsme zvolili variantu proti a myslím, že jsme udělali dobře. Hned za rohem od "hlavního města" a jeho pláže s půjčovnou kajaků je malá pláž označovaná jako Monkey Beach. Je to z toho důvodu, že na pláži žije tlupa opic, přesněji Makaků. Je to velmi fotogenická pláž s krásnou zelenou vodou a hodně světlým pískem. Chybí snad už jen ty palmy. Místo nich jsou tady krásné skály. Fotíme trochu opice, taky houpačku, navíc tu parkují převozní lodě místních cikánů, kteří dělají něco jako vodní taxi. Příď jejich lodi je krásně vyzdobená barevnými šálami, zřejmě pro štěstí na moři. Na zádi mají odhalený motor s dlouhou tyčí, aby ji mohli vystrčit v místech kde je málo hluboká voda. Prostě fotogenické loďky i jejich kapitáni - černí jak boty.
Z pláže odjíždíme kolem 16.20 s tím, že za rohem je menší pláž, kde bychom mohli přespat ve spacáku. Asi za hodinu, až na úrovni dalšího ostrova Phi Phi je zastrčená hluboká zátoka. Na konci je malá písečná pláž, ale v období přílivu zřejmě celá zalitá vodou. Nad úrovní pláže je žebřík a fixní lano do tmavé jeskyně, kde ale je kdoví co. Taky je tady rozbitý domek z bambusu a docela bordel z různých odpadků, co tady za roky přinesl příliv a možná tsunami. Přespat by se dalo, ale je to docela strašidelné místo.
Nezbývá než přejet na protější ostrov. Není to daleko, ale ani nijak blízko. Je docela klidná voda a na úrovni ostrova jsme kolem 17:45. Projíždíme kolem zajímavé jeskyně, kde by se dalo taky přespat, ale je tu hodně špatný přístup k vytažení kajaku. Projíždíme kolem hodně vysokých skal, dole vymletých vodou do převysů. Určitě jsou tu četné podvodní jeskyně. Je krásný západ slunce. Kolem 18 hod vjíždíme do zátoky Maya Bay a přistáváme na hlavní dlouhé krásné pláži. Je tady docela hodně lidí.
Kajak jsme uložili do bezpečí vysoké skály daleko od vody, aby nám ho příliv neunesl. Pláž je ohraničená stromy a keři džungle, mezi kterými vede chodníček k WC a malému baru. Všude jsou cedulky s názvy rostlin a dá se dostat buší až do jakéhosi malého tábora se stany a provizorními domky. Svítí se tady a někdo tady bydlí. V baru je skupina nějakých turistů a zrovna večeří. Trochu jsme doufali, že v tom baru také najíme, ale je to uzavřená společnost.
Zpátky na pláži si chystáme lůžko v písku a posezení. Chtělo by to víno. Sedíme si na vestách místního záchranáře a hledíme na tmavé moře a tmavnoucí západ slunce.
Postupně odjely všechny skupinky, zůstala jen ta v baru. Podnapilí turisté, i Thajci, kteří je obsluhovali, různě pobíhají s čelovkami po pláži a netrvalo dlouho, když je zaujal náš kajak u skály. Dost tam nad tím diskutovali a tak z ukrytu vycházím situaci řešit. Místní borec moc anglicky neumí, ale má v mobilu připravenou fotku policajta a mává mi s ní před očima. Pochopil jsem docela rychle, že nás tady nechtějí a začal jsem prosit o výjimku na dnešní nocleh. Vracet se v noci na hlavní ostrov by byl dost průser.
Skupinka odešla, ale ne moc na dlouho. Brzy se vrátili s posilou anglicky mluvícího z baru. Ten mi vysvětluje, že jsme v národním parku a nikdo nesmí zůstat na pláži, ani na pevnině bez ubytování. Termín pro opuštění pláží je 20 hod. I oni prý odjedou na loď a budou spát na zakotvené lodi na moři. Musíme odjet nebo zůstat, ale za asistence policie, kterou určitě zavolají. Hmmm blbá situace. S policií nechceme mít nic do činění, ale zpátky na ostrov Ko Phi Phi taky nechceme.
Takže balíme věci a oblékáme zpět plavky. Nasraná Lucka rozsvítila čelovku a mrčíc něco o kur... a pi... usedla na příď kajaku. Vyrážíme do tmy. Díra v zálivu je ještě osvětlená západem slunce. Tam kde jsou skály je tma jak v pytli. Míjíme katamaran a jachtu Švédů.
Víme, že jsou tady ještě dvě menší pláže naproti té dlouhé. Víme, že když zhasneme čelovky, nikdo nás neuvidí na pláž zajíždět. A taky víme, že když nám na to přijdou, skončíme na policii. Moc pěkná vyhlídka.
Volíme strategii pláže, Lucka zhasíná čelovku a nabíráme kurz doprava - do tmy.
Oči si rychle zvykly a mezi černými skalami snadno rozeznáváme bílou pláž. Vidíme ale jen kontury okolo. Je tady nějaký keř, kde zasouvám náš oranžový kajak. Pod keřem je kousek suchého písku, kdy bychom mohli rozvinout spaní.
Zatím váháme. Na protější pláži stále pobíhají čelovky. Mají také motorový člun. Kdybych byl na jejich místě, objel bych okolní pláže, jestli se tam neschováváme.
Po chvíli přijíždí velká osvětlená loď. Vrhá na naši pláž nežádoucí světlo. Krčíme se v rohu pláže pod skalním převisem, kde je tmavý stín. Není to vůbec příjemný pocit. Jednak nevíme jestli nás vidí a jednak nevíme co všechno pobíhá na skále nad námi. Zřejmě už vozí na loď ty klienty z baru a u toho by mohli kontrolovat naši pláž.
Krčíme se ve stínu skály možná půl hodiny. Pak to vzdáváme a jdeme vybalit spacáky. Je hrozně horko, takže vlézt do spacáku je téměř nemožné. Jen tak na nich ležíme. Každou chvíli se něco někde šustne a Lucka se dost bojí. Po pláži lozí různé stíny a je to tady fakt strašidelné. Spát pod širým nebem v Thajsku není asi moc dobrý nápad.
Postupně zhasínají lodě a občas je vidět i nějaké hvězdy. Na východě, zatím za skálou svítí měsíc. Občas vidíme záblesk bouřky. Kdyby začalo pršet - tak to by nám tak ještě chybělo. Usínáme. Probudily nás první kapky deště. Kurva. Déšť postupně zesiluje a tak se opět choulíme pod převisem skály. Člověk si zvykne na všechno. Už neřeším co je nad námi na skále, ani v křoví. Jsem rád, že na nás neprší. Začal totiž pravý tropický liják.
Chvíli jen tak beznadějně dřepíme pod skálou a hledíme na obrovské kapky, jak dopadají na naše suché místečko na pláži. Sem tam blikají někde v dálce blesky. Hromy neslyšíme. Dřepět se nedá do nekonečna takže po řádné chvíli čekání nám nezbývá nic jiného než ulehnout tady nad převisem. Nad námi se možná prochází nějací brouci, kolem nás taky. Zvuky tomu napovídají.
Probouzím se možná po další půl hodině, možná hodině. Už neprší a pláž osvítil stříbrný měsíční úplněk. Tedy už není kompletní, ale svítí stále tak, že postavy vrhají stín. To není dobré, mohl by nás někdo zahlédnout. Převis je naštěstí tmavý a tak zde zůstáváme i když neprší. Opět usínáme, únava nás přemohla.
Budím se prudkým pohybem Lucky, že kolem ní něco velkého leze. Nevidím nic, ale už pomalu svítá. Lucka schoulená do klubíčka chudák pomalu ustupuje na osvětlenou část pláže. Chvíli sedíme spolu a díváme se kolem. Už lépe rozeznáváme, kde vlastně jsme. Sem tam vidíme něco běhat po pláži. Jsou menší či větší krabi.
Usínám, a po nějaké chvíli, jen tak náhodou otevírám oči. Asi z půlmetrové vzdálenosti na mě hledí velký krab. Má světlé, úzké a dlouhé klepeta. Během vteřiny sedím, Lucka mi mezitím usnula na nohách, takže automaticky sedí taky. Podle mobilu je kolem 5 ráno. Krab odešel někde do houští, po pláži se procházejí další. Lodě i okolní pláž jsou v klidu.
Už nespíme. Pozorujeme, jak se Maya bay pomalu probouzí. Na lodích se objevují první hosté a do zálivu přijely první lodě z ostrova. Balíme věci, vytahuji náš kajak z houští a vyrážíme na vodu. Může být kolem 7 ráno.
Na pláži si o nás nejspíš myslí, že jsme rekordmani ve veslování protože jsme tady tak brzy. Teď už na nás nikdo nemůže. Velmi rychle se pláž plní dalšími a dalšími čluny i lidmi. Je zábavné je pozorovat při focení. Některé slečny v sobě vidí modelky, jiní vyskakují do vzduchu a snaží se výskok zachytit na fotku. Lidé pobíhají se selfie tyčemi a zapomínají se dívat na krásnou přírodu kolem.
Celkem rychle po přistání musíme zaplatit poplatek národnímu parku 400 B/osobu. Je to údajně na odvoz odpadků, údržbu parku, apod. No nevím, odpadky vidím všude. Zaplatit ale musíme. Park jsme využili dosytosti...
Jdeme se konečně podívat za světla na pláž a do lesa za ní. Včera jsme došli k baru, WC a provizornímu kempu. Dnes se dostáváme ještě dál k malé vyhlídce na jižní stranu ostrova. Je to vlastně průchozí malé údolí napříč poloostrovem.
Na druhé straně je skalnaté pobřeží a jen vyhlídka po malých schodech.
Vracíme se na pláž, kde panuje turistické šílenství. Moc nás to tím pádem nebaví a pokračujeme dále. Objíždíme ostrov proti hodinovým ručičkám. V této části jsou u pobřeží vysoké skály porostlé džunglí. Objíždíme malý poloostrov až do míst vyhlídky. Je tam takový malý skalnatý ostrůvek, který dělá závětří zálivu s písečnou pláží. V těchto místech se na běžném výletě šnorchluje. Jsou poměrně vlny a výhled pod vodou je dost zkalený. Ta malá pláž tady - myslím, že by se dala také využít pro nocleh. Záleží na výšce přílivu.
Pokračujeme dále. Slíbil jsem Lucce, že další noc na divoko na pláži nebude. Cílem je dorazit někde na východní pobřeží Ko Phi Phi.