18. 10. 2017

Everest trek - z Phakding do Namche Bazar

První zatěžkávací zkouška, visuté mosty a první bolesti hlavy.

Snídani jsme si objednali až na 8 ráno abychom dospali handicap z cesty do Nepálu. Je servírovaná přesně. Opět si dáváme vodu Tatopani za 500 - velká termoska. Pro skupinu 12 lidi stačí dvě termosky. Cenu vody dělíme mezi účastníky. Ráno platíme útratu za večeři i snídani. Ubytování stojí 200 NPR za pokoj. Za jídlo většina z nás utratila kolem 1000 rupií. Vyrážíme v 9 hod. Cesta klesá i stoupá, místy po schodech. Procházíme dva dlouhé mosty přes řeku Dudh Koshi. Trasa je velmi obydlená, míjíme stále nějaké domy a potkáváme mnoho trekařů. V 11:40 hod máme zastávku na oběd v Monju Guest House. Někteří si dávají pivo za 700. Sedíme krásně na sluníčku na malé louce. Internet je, ale nefunguje. Sluníčko začíná spalovat. Všichni se mažou. Po oba dny máme signál na telefon. Informace t-mobile : Vitejte v Nepalu. Do CR volate za 69,00 Kc/min, hovory prijimate za 49,00 Kc/min, SMS za 14,60 Kc. V teto zemi Vam bohuzel nepobezi mobilni internet a MMSky. Uvedene ceny jsou vcetne DPH. Ceny se mohou lisit v zavislosti na podminkach smlouvy Vasi spolecnosti. Pro volani do CR pouzijte predvolbu +420, napr. Zakaznicke centrum: +420603604644. Mate aktivni sluzbu Data roaming limit. Vas T-Mobile.

Z oběda odcházíme kolem 12.40 hod. Po půl hodině jsme u vstupu do národního parku. Platíme poplatek za vstup 3290 rupií. Cena rok od roku roste. Platí taky nosiči 25 rupií. U kontroly asistuje vojsko. Nejsou ozbrojeni. Pozor platí se poplatek za dron. A to už v KTM. Tady na místě nelze doplatit a majitel dronu může mít velký problém. Dále cesta klesá do vesnice na most a podél levého břehu řeky. Svahy jsou strmé a je třeba dávat pozor při setkání s jaky. Objevuje se první krásný vrchol na pravé straně. Je to Thamserku (6608 m). Hodně ho fotíme, přitom je to opravdu jen malý, bezvýznamný vrchol. Náladu nám ale zvedl. Cesta stoupá a klesá po levém břehu do další vesnice. Později k dalšímu, dnes už čtvrtému mostu. Za mostem vedou schody nahoru, my ale pokračujeme doleva podél řeky. Cesta nahoru se údajně nepoužívá a záhadně se tam ztrácejí lidé. Podél řeky nejdeme dlouho. V dálce vidíme dva vysoko umístěné mosty. Ten spodní se už nepoužívá, ten horní byl údajně postaven za účelem skákání bungee, ale z projektu sešlo a most se nyní používá jako hlavní most. Tady je video Dokonce se prý uvažuje o stavbě třetího mostu, který bude ještě výš a bungee bude fungovat. Jamjam tvrdí že se se stavbou má začít už příští rok.
Za mostem cesta začíná dost prudce stoupat. Tady už jde do tuhého. Člověk - zatím bez aklimatizace - se celkem zadýchává. Je to taková nudná pasáž která se musí přežít. Nejsou žádné výhledy, jde se v lese a cesta je dost monotónní. Po asi hodině a půl výstupu je další check point. Taky novinka. Kontrolují permit z KTM a taky poplatek za vstup do NP. Dříve byl check point až za prvními domy v Namche Bazar.
Procházíme spodní cestou na spodní okraj Namche. Je kolem 16 hod. Velká novinka je místní nová, celkem velká stupa a kaskády z místní řeky, které končí vodotryskem. Je to na místní prostředí celkem kýč. Za vodotryskem je bazén na praní prádla. Postupujeme podél kaskád do města. Je tady hodně nových domů. Je vidět, že jsou již postaveny moderní technologií ze základů z železobetonu. Poslední zemětřesení je dost poučilo. Vidíme velké prosklené výlohy značkových obchodů jako např North Face. Docela by mě zajímalo, jestli o tom tyto firmy ví.
Nocleh máme zajištěný v Thamserku View Lodge. Je to asi uprostřed vesnice a svahu. Namche bazar je vesnice ve tvaru podkovy a vystavěné na terasách ve svahu. Takže skvělá poloha.
Během večeře (18 hod) jsme se dozvěděli, že dům provozuje paní, které nikdo neřekne jinak než mamá. Její dcera Pemba Doma Thantopa Sherpa byla druhá žena, která kdy stanula na vrcholu Mt Everestu. Bylo to v roce 1993. Dnes je již bohužel po smrti po pádu z Lhotse. Mamá tady dnes vaří pro trekaře a je to taková veselá babka. Úplně mě dostala když jsem ji nabídl panák slivovice z pet láhve od Coca Coly. Čekal jsem, že se napije z hrdla, jako my všichni. To ale Nepálec neudělá. Většinou pijí tak, že mezi hrdlem a rtem zůstane mezera a tekutina prostě nateče do úst bez kontaktu s lahví. To se dá s vodou, ale mnohem hůře se slivovicí. Mamá to ale překonala. Slivovici si nalila do dlaně a poté ji vypila z dlaně. U toho si samozřejmě polila bradu i oblečení.
V každém případě Namche je fajn. Je tady hodně hospod, rušné ulice, obchody s trek vybavením, zkrátka to tady žije. V lodgii je kromě nás ještě jiná Česká skupina. Vyhrávají na kytaru. My se bavíme v jiné jídelně, hrajeme karty, šachy, kostky. Každý večer si čteme informace z průvodce Rouge Guide.
Večer sedím ještě s mamá a Jam v jídelně a popíjíme Raksi, místní domácí pálenku. Neuvěřitelně hnusný nápoj s divným, hořkým ocasem. V lodgii je k dispozici WiFi (za poplatek) a taky sprcha (400 npr). Zítra nás snad čeká první pohled na Everest.

josef-kretinsky
Autor:
Josef Křetinský