Everest trek - z Dingboche do Chukhung

Snídani máme objednanou na 7.30, ale myslím, že už od 6 nikdo nespí. Internet funguje dobře večer, když už jsou všichni v posteli, a pak ráno, když se všichni balí na cestu a snídají. I tak je net tak pomalý, že nezvládne nahrát fotku na Facebook nebo tady do blogu. Doplním později.
Balíme věci a nosiče a v klidu vyrážíme po horní cestě na východ dále do údolí. Je znatelně méně lidí. Všichni pokračují do Everest BC, a to je na opačnou stranu do sedla a do kopce.
Cesta postupně stoupá širokým údolím s výhledy na Lhotse, ale nově taky na Island Peak, jeden z trekingových vrcholů. Vidíme taky kousíček Makalu, ale jenom chvíli. A samozřejmě Ama Dablam. Tady má jiný tvar a je proti slunci. Takže nejkrásnější fotky jsou zpět směrem do Dingboche na vrchol Tabuche. Cestou potkáváme fotogenické jaky a naky a taky krásně červené křovíčka. Celou cestu máme po pravé straně řeku. Cestou se několikrát zastavujeme na focení a pití. Trháme taky oranžové bobule Rakytníku, tady je to "Nepal Viagra." V druhé polovině treku je u cesty vlevo pomník polským horolezcům, kteří zahynuli při výstupu na Lhotse. Jejich poslední vrchol se tady krásně ční.
Túra je dnes opravdu pohodová, chodíme pomalu, užíváme si focení a výhledy. Později už vidíme Chukhung. Ve městě je jeden velký hotel a pár menších. Závěrečná fotka u hlavního vystupu do hotelu Chukung Resort & Restaurant a už FRČÍME do pokojíčků. Může být tak 11.30 Dáváme si oběd. Jídelna je tady fakt velká a krásná.
Náš průvodce doporučuje na oběd jednoznačně horkou polévku. Tvrdí, že je to nejlepší lék na AMS. Nedoporučuje přes den spát a raději pořádně spát přes noc. Kolem 13 hod vyrážíme nad Chukhung na morénu pod Ama Dablam. Je to cesta do základního tábora Island Peak. Je tady i směrovka. Cestička je vidět i od hotelu. Nahoře na moréně chvíli odpočíváme. Bohužel poměrně brzy vystoupaly mraky a zakryly nejen výhledy, ale hlavně slunce. Okamžitě se udělala zima. Chvíli vyčkáváme co bude a pak se dělíme na dvě skupiny. Jedna se necítí až tak dobře a tak chvíli vyčkávají na moréně a vytvářejí krvinky. Ostatní jdeme i v zataženém počasí dále směrem na Island Peak. Cesta vede mezi morénou ledovce a úpatí Ama Dablam. Později klesá do údolí k řece na pravé straně. Tady jsme se zastavili, protože jezero i základní tábor jsou v nedohlednu. Dnes s sebou nemáme Nepálskeho průvodce a tak zkoušíme opět dron. Letíme s ním směrem nad jezero a zakladní tábor IP. Dosah je neskutečné 2 km a tak pozorujeme jezero i tábor v mobilu drona. Spolu s dronem se vrací i Ján a protože potvrdil, že tam není nic extra k vidění, vracíme se zpět do Chukhung.
Máme rozdílná tempa a tak jsem za chvíli sám. Myslím, že všichni si tak nějak chtěli užít chvíli o samotě v horách. Vydávám se po moréně fotit jaký, kteří se tady pasou. Je neuvěřitelný klid. Ten klid co je v Nepálských horách se nedá popsat, to se musí zažít.
Každopádně je fakt už dost zima a tak se vracím na základnu. K večeři si dávám špagety a jsou výborné. Ostatní jsou s místní kuchyní taky velmi spokojeni. Celý večer hrajeme karty jedna skupina a kostky druhá skupina.
Po zdravotní stránce je to složité. Někteří mají strach z AMS a tak v každém kucknutí vidí potenciální hrozbu života. Já mám zase křeče v břiše, někdo jiný má bolesti hlavy, nebo nemůže dýchat. Celkově si myslím, že jsme na tom ale všichni v rámci možností dobře.