Everest trek - sedlo Kongma La (5535 m)
Přechod prvního sedla nad 5000 m na těžko. Čeká nás nové údolí, nové výhledy a hooodně dlouhý a náročný den
Dnes nás čeká hodně hodně dlouhý den. Proto vstáváme už v 6. Snídaně 6.30 Vyrážíme z hotelu v 7.40 Naši nosiči dnes nejdou po naší trase. Průsmyk by pro ně byl zbytečně náročný. Proto se vrací do Dingboche a do Lobuche dorazí klasickou cestou jako vede Everest trek.
My vyrážíme z hotelu směrem vlevo pod město. Je tam taky můstek, ale jiný než pro cestu na Chukhung Ri. Jakmile najdete můstek, máte vyhráno. Odtud už vede chodníček, který míří směrem na Dingboche, ale stále stoupá nad údolí. Po chvíli přecházíme balvany splazu ledovce Nuptse glacier a dostáváme se na malou náhorní plošinu. Tady měníme směr a vyrážíme kolmo na údolí. Cesta stále stoupá, ale mírně, po hnědém údolí. Dodržujeme stáje dvě skupiny. Ta přední častěji čeká tu pomalejší. Následuje prudké stoupání v suti a ve skále. Už to vypadá, že to je cesta do sedla, ale stoupání končí u dvou menších jezer. Tady děláme delší pauzu na svačinu. Pokračujeme po louce nad jezera a po půl hodině jsme u hlavního velkého jezera Konglu Tso, které je přímo pod sedlem. Už vidíme vlaječky sedla a exponovanou stezku, po které stoupají ostatní trekaři.
Řada lidí z naší skupiny už má tady pod sedlem dost. Nevěřili by jste, jak je náročné a únavné putovat ve výšce nad 5000 m. Obdivuji všechny horolezce, kteří dokáží ve výšce nad 8000 m navíc pracovat s lanem, cepínem, stoupat, apod.
V jezeře jsem si umyl unavené nohy. Jyamjo si hned vedle mě nabral vodu do láhve na pití. Vystupujeme do sedla. Od jezera to může být asi půl hodiny. Výstup do sedla je sice široký chodníček, ale vede na docela kolmé skále. V případě sesuvu půdy by to nebyl příjemný zážitek. V sedle jsme ve 13 hod. Jsme hodně pomalí. Ze sedla jsou úžasné výhledy na údolí, Makalu, Ama a hlavně zelené jezero pod námi. Na opačnou stranu už vidíme široký ledovec Khumbu a za ním Lobuche, náš dnešní cíl. Je to hodně daleko.
V sedle mi přijde, že si to nikdo moc neužívá. Hodně lidí bolí hlava nebo jsou na konci sil. A to nás čeká ještě náročný sestup. Celkem jsme tady hodinu. Někdo svačí, někdo se drží za hlavu. Zbytek fotí. Sestup je celkem v pohodě. Je tady milión obrovských balvanů po kterých opatrně přecházíme. Nikde žádný sníh, ani led. Pod sedlem se nám objevuje jazyk nějakého ledovce. Sestup má tři části - vždy menší rovinka a další sestup. Jdeme strašně pomalu. Dneska si túru zpestřuju hudbou do sluchátek a dost mi to pomáhá přežít únavu. Po dvou hodinách klesání se dostáváme pod morénu ledovce Khumbu. Musíme vystoupat nahoru tak 80 m. Jsou to muka. Na moréně se objevuje další vnitřní moréna. A zde dolů a zase nahoru.
Přecházíme ledovec Khumbu! Je to jako v hororu. Je opravdu obrovský. Pod námi může být několik desítek metrů ledu. Chodíme podél kamenných mužíků, cesta je značená dobře. Asi v polovině ledovce klesáme ke dvěma jezerům které jsou spojené řekou. Řeku přecházíme po velkých balvanech. Jenom doufám, že tam nikdo nespadne. Zbývající polovina ledovce už je jen klíčování mezi kameny po písečné pěšině. Na druhé straně ledovce nás čeká opět výstup na kraj morény a závěrečný sestup do vesnice. Bydlíme v hotelu Oxygen (kyslík). Je úplně nový a dokonce v jídelně hraje televize a na chodbách je kamerový systém. Jídlo nám připravili během půl hodiny. Prostě jako někde v údolí. Jenom tady jsme ve výšce 4950 m. Shrnutí - dnes to byl opravdu krásný trek a opravdu náročný, který zvládne jen dobře připravený turista. Po technické stránce není přechod náročný. Hlavním atributem náročnosti je nadmořská výška sedla Kongma La (5535 m), především při výstupu. Sestup už tak náročný není. Své taky dělá horko. Určitě nedoporučuji chodit bez přikrývky hlavy, s krátkým rukávem, bez nohavic. Vodu je možné doplnit z jezera pod sedlem. Projít sedlo opačným směrem je možné, ale výstup je mnohem prudší a určitě náročnější.