Christchurch Nový Zéland

Přiletěli. Mám fakt radost. Nikdy není dobré, aby klienti, zvláště bez znalostí světových jazyků, cestovali na opačnou stranu zeměkoule bez doprovodu průvodce. Tentokrát to prostě prakticky nešlo jinak udělat. Ale zvládli to, a údajně bez větších komplikací.
Po malé poradě nasedáme do minibusu čínské značky Saic Motor pro 12 osob. Na Zélandu může i takto velké vozidlo řídit člověk s řidičským průkazem skupiny B pro osobní automobily. Auta této velikosti nemusí mít tachograf a nemusí dodržovat žádné nesmyslné předpisy AETR s povinnými přestávkami na výkon řidiče. Tady je svět ještě v pořádku. Přejíždíme do města. První pořádná jízda městem s autem s řízením na pravé straně. Po dlouhé době... naposledy jsem řídil auto na pravé straně někdy v roce 2000 v Austrálii. Je to šílený nezvyk. Čekám, kdy se ocitnu v protisměru. Automaticky šmátrám neustále prázdnou rukou do prázdna. Mazec je i řazení - nemáme automatickou převodovku - a tak řadím levou rukou. Rychlosti jsou uspořádány stejně, jako u nás... Jen levou rukou je to hrozně divné. Nějak to zvládáme a tak můžeme zamířit do místní botanické zahrady. Byly založeny roku 1863 a roste zde opravdu hodně zajímavých a krásných stromů, kapradin, keřů... Je tady krásná zahrada růží, plno různých pavilonů, které postavili pro řadu výstav a veletrhů. Nedaleko je fotbalové, kriketové i rugby hřiště a golf. Moc pěkně se tady prochází. V centru města je hlavně katedrála. Utrpěla obrovské škody při řadě opakujících se zemětřesení a proto je opravdu v bídném stavu. Podpírají ji železné pilíře. Bez nich by spadla. Po mnoha peripetiích se rozhodli, že katedrálu opraví a znovu vystaví v celé své kráse. Nyní je ale v lešení a téměř celá zakrytá plachtou. V okolí je řada moderních budov a v celkovém kontextu je centrum města trochu architektonický chaos. Nelíbí se mi tady a nejsem sám. Trochu zajímavá je ulice New Regent Street, kde je řada barů v barevných, rádoby původních budovách a hlavně tudy pravidelně projíždí dobová tramvaj. Bohužel pro nás, jezdí jen do 18 hod.
Zkoušíme alespoň ulici Victoria street, kde je řada barů a restaurací, ale na jejímž konci má být zajímavá hodinová věž. Bohužel i ta je pod lešením a plachtou.
Vzdáváme to a běžíme do místního levného obchodu s potravinami značky Pak´n Save. Nákupy a hurá na hotel. Ke konci procházky už každý přivírá víčka. Většina účastníků má za sebou dva dny v letadle bez většího spánku. Navíc je znát časový posun.